Chvála kalamit

28.02.2011

Kdysi jsem byl frekventantem renomovaného manažerského kursu. Nezapomenutelné bylo soustředění první. Zkušený trenér ve službě špičkové zahraniční instituce položil hned zkraje poťouchlou otázku: „Co je první myšlenka manažera, když se ráno probudíte?“ Jak jsme brzy poznali, dotaz nemířil k vylákání pikantních intimit z ložnic přítomných deseti aspirantů. Správně neodpověděl nikdo (což trenéra zjevně nepřekvapilo). Ta správná odpověď totiž zněla: „Na co se dnes těším?“ Většinová ( a zjevně rovněž očekávaná) reakce na tuto nabídku byla něco ve smyslu: „Prokristapána, při tom, co na mne v práci čeká?“ Opět chyba. Čeká Vás nadlidská hora úkolů po termínu? Zdůvodňování nákladného kiksu? Nebo jiný katastrofický problém? Skvělé, problém je výzva, příležitost k řešení.
Později, jsem si na ono první soustředění častěji vzpomněl. Problémy a příležitost je řešit nevyhnutelně nastaly nejen v profesním životě, ale i v soukromí. Předloni nám vypálili rekreační chalupu, vloni ji navštívila tisíciletá voda…. Nemohu tvrdit, že jsem každou kalamitu radostně vítal. Je také pravda, že pozitivní náhled mi většinou nevydržel plynule po celou dobu potřebnou k jejímu překonání. Dost možná proto, že pro pracovní vytížení jsem návštěvu onoho manažerského kurzu musel záhy přerušit a tak mi unikla navazující inspirace. Ale i ta jedna pro začátek pomohla.
Pokud lze soudit ze sdělovacích prostředků, kalamity přibývají na četnosti a na síle. Dále lze vysledovat, že se množí co do druhu. Konečně také, že nemívají konec, natož konec dobrý. Opravte mne, pokud kdo ve sdělovacích prostředcích zaregistroval například odpovědné pojednání o tom, jak obdivuhodně rychle se republika vymanila z následků historické povodně v roce 2002.
Nedávno jsme absolvovali jednu sérii kalamitních mrazů a závějí, hrozí ropná krize v souvislosti s událostmi v Libyi a nepochybně spějeme ke kalamitám dalším. Jestli se snad na chvíli unaví živelné síly, dostaví se jiné: zápočty, zkoušky, termíny odevzdání a obhajoby písemných prací…
K případné úvaze nabízím tyto teze:
• na problémech a kalamitách je dobré přinejmenším to, že vyzkoušejí naše schopnosti a odolnost,
• úsilí lektorů stojí za to, i když po čase třeba zůstane jen stopa po jejich námaze.

A tak vzhůru do dalšího trimestru!

komentáře (0)

Další články autora: